Starověký sport, nejlépe ztělesňující lidskou sílu, se stal moderní sportovní disciplínou 21. století. Vzpírání vyžaduje kombinaci síly, rychlosti, techniky, koncentrace a načasování. Mužské vzpírání bylo na programu OH na první olympiádě v r. 1896. Ženy poprvé soutěžily až v Aténách 2000.

Vzpěrači předvádějí v několika váhových kategoriích dva typy vzpírání – trh a nadhoz. Při trhu zvedají závaží nad hlavu jedním pohybem do natažených rukou. Při nadhozu ho zvednou do výše ramen, napřímí se a poté nadhodí nad hlavu opět do natažených rukou. Mají tři pokusy a počítají se ty nejlepší. Ty pak určí vítěze celého klání.V dnešní době zahrnuje vzpírání na olympijských hrách v mužském podání celkem osm váhových kategorií v rozpětí „do 56 kg“ až „nad 105 kg“. Ženy mezi pěti kruhy vzpírají od roku 2000 a jsou rozděleny v sedmi kategoriích ( v rozmezí do 48 kg až nad 75 kg).

Není mnoho sportů, které mají na území České republiky takovou olympijskou historii jako vzpírání. Na první medaili Bohumila Durdise (1924, bronz z pětiboje) navázalo zejména zlaté trio Jaroslav Skobla (1932, trojboj nad 82,5 kg), Hans Zdražila (1964, trojboj do 75 kg), Oto Zaremba (1980, klasický dvojboj do 100 kg) a dvakrát stříbrný Václav Pšenička (1932, 1936, trojboj nad 82,5 kg).