Zápasnice Hanzlíčková vzkazuje mužům: Není důvod se mě bát!

Letos v létě měla na olympijských hrách v Tokiu bojovat o medaili. Česká zápasnice Adéla Hanzlíčková si ale musí kvůli celosvětové pandemii na největší sportovní vrchol počkat na rok 2021. Sympatickou Adélu, která byla v mládí velká rebelka, ale jen tak nic nerozhází a cíle má jen ty nejvyšší.

„Jednou bych chtěla olympiádu vyhrát, ale na to mám ještě čas,“ usmívá se stříbrná medailistka z prosincového Světového poháru v Bělehradě. Co na sebe ještě prozradila?

Mrzí vás, že se olympijské hry posunuly kvůli koronaviru až na příští rok?

"Vzhledem k současné situaci to je rozumné řešení. Nejsem z toho ani úplně špatná, protože jsem v poslední době neměla moc dobrou formu."

Na poslední chvíli jste se dostala na vaši první olympiádu v Riu 2016. Teď bojujete o účast na OH v Japonsku. Už přemýšlíte o tom, co byste chtěla v Tokiu vidět?

"Ano, Rio bylo to na poslední chvíli. Nebyla jsem tehdy pořádně připravená. Zatím se snažím plně koncentrovat na to, abych se do Tokia kvalifikovala. To, kam se podívám, budu řešit až později."

Jak se vám poslouchá, když se o vás říká, že jste zápasnická kráska?

"Poslouchá se to samozřejmě moc hezky. Lichotí mi to, ale sama se moc za krásku nepovažuji."

Mají z vás muži kvůli sportu, který děláte respekt nebo dokonce i strach? Vždyť některé pány jste dokázala zvednout i nad hlavu.

"Neřekla bych. Často si ale neodpustí hlášku: ,,Ty děláš zápas? Tak to bych si na tebe měl dávat pozor.“ A upřímně, jsem na ni už alergická. Mimo žíněnku jsem docela klidná a nekonfliktní, všechno si vybiju na tréninku, takže ani není důvod se mě bát."

Vy sama se něčeho bojíte?

"Jasně, nebudu předstírat, že z ničeho nemám strach… Bojím se třeba jehel, chobotnic a starých výtahů, ale nic z toho mě naštěstí na žíněnce neohrožuje. Hlavní je, že se nebojím soupeřek."

Jak dlouho vás po zápase bolí tělo?

"To záleží na tom, kolik utkání mám, jak dlouho trvají, a jak moc jsou náročné. Většinou mě po turnaji bolí krk, ale to za pár dní přejde. Prohra většinou bolí daleko víc a dýl."

Bavilo by vás zápasit v MMA, která se stává v současnosti fenoménem?

"Nebavilo. Na mě je to moc tvrdé, nejspíš bych nedokázala rozdávat rány a už vůbec bych je nechtěla inkasovat. Zápas se mi líbí v tom, že je hlavně o technice a nedochází v něm tolik ke zraněním."

Jak se odměňujete po vyhraném zápase?

"Většina z nás musí upravovat váhu do své váhové kategorie a já bohužel nejsem výjimka, takže se odměňuji dobrým jídlem, nebo oslavou s kamarády."

Během Sazka olympijského víceboje jste na základních školách učila zápasit děti. Bylo tam hodně talentů?

"Talentů tam bylo dost. Během té chvíle, kterou jsme strávily spolu, se to těžko rozezná, ale byly moc šikovné. Pro mě bylo nejdůležitější, že je to bavilo. Myslím, že Sazka olympijský víceboj je skvělý projekt a díky němu mají děti šanci vyzkoušet si sporty, se kterými by se normálně nesetkaly."

Před časem jste prozradila, že jste na střední škole kouřila a ráda si dala skleničku. Nic z toho už nyní neplatí?

"Je to tak, na střední škole jsem měla trošku divoké období. Když jsem přišla do Prahy a začala se sportu věnovat naplno, musela jsem svůj životní styl změnit. Moc to nešlo dohromady. Ze začátku to nebylo úplně lehké, musela jsem se naučit disciplíně, ale už mám nastavené priority a dost jsem se uklidnila. Nicméně nepopírám, že když mám po sezóně, ráda si zajdu se pobavit. Pivo mám pořád ráda, jen už vím, kdy si ho můžu dovolit a kdy ne."

Jak nejraději relaxujete/odpočíváte?

"Když mám čas, tak si ráda si čtu, koukám na filmy, vyrazím do města nebo do sauny."