Předseda a místopředsedové
Reprezentoval ve veslování a dodnes pravidelně sportuje. Osm let působil ve funkci člena Výkonného výboru ČOV, od roku 2009 byl místopředsedou pro ekonomiku a marketing. V roce 2012 pak navázal na Milana Jiráska v pozici předsedy ČOV.
V únoru 2018 ho na zasedání při zimních hrách v Pchjongčchangu zvolili členem Mezinárodního olympijského výboru. Je předsedou marketingové komise MOV i představenstva společnosti IOC Television and Marketing Services a členem lékařské komise Asociace národních olympijských výborů, přičemž ANOV zastupuje také ve vedení Světové antidopingové agentury WADA.
Jiří Kejval je také autorem myšlenky Olympijských festivalů (dříve parků), které od roku 2014 v době olympijských her zpřístupňují a propagují sport mezi širokou veřejností a dětmi. Projekt převzal Mezinárodní olympijský výbor a postupně ho šíří do dalších zemí.
Daří se mu i oblasti podnikání. Se spolužákem založil v roce 1991 společnost TECHO, která se později stala součástí oceňované nizozemské společnosti Royal Ahrend. Nyní se Jiří Kejval zabývá zejména výstavbou resortů na východním pobřeží Kanady. Všechny sportovní funkce vykonává bezplatně. Stejný dobrovolnický princip prosadil u všech volených členů vedení ČOV.
Rád propojuje sport a umění. Spoluzaložil veřejně prospěšnou společnost Prostor pro podporu české architektury, interiéru a designu, angažoval se v American Fund for Czech and Slovak Leadership Studies na podporu talentovaných studentů, dlouhodobě podporuje Centrum současného umění DOX či Českou filharmonii. Inicioval také založení České olympijské nadace.
V 80. a 90. letech reprezentoval v severské kombinaci. Od roku 1987 je funkcionářem Svazu lyžařů ČR, v letech 2002–2004 byl jeho prezidentem. Od roku 1989 působí ve vedení Mezinárodní lyžařské federace a od roku 2010 je členem jejího předsednictva.
Podílí se na pořádání vrcholných sportovních akcí. V letech 2004–2007 vedl organizační tým mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci, byl prezidentem organizačního výboru Evropského olympijského festivalu mládeže v Liberci v roce 2011 a juniorského mistrovství světa v klasickém lyžování o dva roky později. Od roku 2011 působí ve Výkonném výboru ČOV.
V současnosti je také členem komunikační komise Mezinárodního olympijského výboru a působí ve správní radě EOC EU Office. Roku 1986 zakončil studia na Strojní fakultě Technické univerzity v Liberci a následně zde působil jako odborný asistent. Je ředitelem inženýrské společnosti STEINEL Technik a vlastníkem společností Terzet a SMS Design.
Původním povoláním středoškolský učitel českého jazyka a literatury a tělesné výchovy. Je autorem čtyř publikací o volejbalu, a řady časopiseckých článků. Vystoupil na řadě odborných, vědeckých seminářů a publikoval v příslušných sbornících.
Jako hráč odehrál 150 zápasů v reprezentaci, coby kouč vedl národní národní mužstvo v kvalifikacích i na MS. Třikrát byl vyhlášen trenérem roku - v ČR v letech 2002 a 2008, na Slovensku v roce 2004.
Stal se spoluzakladatelem Nadace Volejbalové akademie, která podporuje metodickou a publikační činnost v české republice a podpořila za dva roky existence projekty za více než 300.000 Kč. Působil jako spolukomentátor ČT při přenosech z volejbalu.
Byl předsedou Českého volejbalového svazu (2010-2017), je členem Výkonného výboru ČUS (dříve ČSTV, 2011) a členem Výkonného výboru Českého olympijského výboru (od října 2016 jedním z místopředsedů).
Vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1995 vybudoval marketingovou společnost Česká atletika, která má na starosti jednání s partnery atletického svazu a stoprocentně svazu patří.
Varhaník byl dlouholetým jednatelem společnosti, opustil ji až v roce 2009, kdy se stal předsedou Českého atletického svazu. V něm působil už v letech 2005 až 2009 jako místopředseda, členem svazu byl od roku 1992 – pracoval také jako mezinárodní sekretář. Na stejné pozici působil i v letech 1990 až 1992 ještě za federálního Československa.
Bohaté zkušenosti má na mezinárodním poli. V letech 1995 až 2003 zasedal v marketingové komisi Evropské atletické federace, aktuálně je v soutěžním výboru. V ČOV je místopředsedou pro ekonomiku a marketing.
Prezident České florbalové unie vystudoval Právnickou fakultu UK, během studií získal praxi v některých právnických kancelářích. Nakonec ale dostal přednost florbal, kterému se pracovně naplno věnuje od roku 1999. Když se o rok později ujal role prezidenta florbalové unie, měl tento sport pět tisíc členů – nyní je se 70 tisíci členy druhým nejmasovějším českým sportem.
Od 2002 zasedá Šuman v komisích Světové florbalové federace: od roku 2006 je členem výkonného výboru, od 2009 její viceprezident.
Ve struktuře ČOV působil od roku 2005 jako člen Komise pro světové hry. Florbal hrál na vrcholové úrovni dvou nejvyšších soutěží deset let (1995–2005), dříve se závodně věnoval také atletice a golfu.
Člen zlatého hokejového týmu na olympijském "Turnaji století" v Naganu, má rovněž bronz z Turína či tři tituly mistra světa.
Rodák z Litoměřic byl v Naganu stejně jako v Salt Lake City 2002 náhradním brankářem, na led se dostal při bronzových OH 2006 Turíně. Odchovanec Kladna hrál i za Spartu a Liberec, působil rovněž v zámoří a v Rusku. V letech 1999, 2001 a 2005 vyhrál mistrovství světa, kromě toho má z MS na kontě ještě stříbro a tři bronzy. Kariéru ukončil v roce 2010, od té doby působil jako hokejový manažer.
V roce 2017 byl zvolen poslancem Parlamentu České republiky a posléze dva roky vedl jako předseda nově vzniklou Národní radu pro sport.
Bývalí předsedové ČOV
- Milan Jirásek 1996-2012
(* 27. 10. 1936) - Věra Čáslavská 1990-1996
(* 3. 5. 1942 - 30. 8. 2016) - Jindřich Poledník 1988-1989
(7. 7. 1937 - 16. 12. 2012) - Antonín Himl 1972-1988
(23. 3. 1933 - 27. 1. 1988) - Richard Nejezchleb 1970-1972
(19.9. 1923) - Emanuel Bosák 1967-1970
(9. 2. 1924 - 22. 11. 2011) - František Vodsloň 1958-1967
(16. 3. 1906 - 5. 5. 2002) - Václav Pleskot 1956-1958
(1. 1. 1921 - 29. 9. 2012) - Vilém Mucha 1951-1956
(4. 4. 1892 - 4. 3. 1973) - Josef Gruss 1929-1951
(8. 7. 1884 - 20. 5. 1968) - Jiří Stanislav Guth-Jarkovský 1899-1929
(23. 1. 1861 - 8. 1. 1943)