Velká postava tuzemského šermu. Na hrách v Londýně 1908 byl bronzový v šavli a třetí byl i v soutěži družstev.

Ačkoli v roce 1908 bylo Vilému Goppoldovi z Lobsdorfu už 39 let, na londýnských hrách startoval ve všech čtyřech šermířských soutěžích. Zatímco v kordu jednotlivců i družstev neuspěl, v oblíbené šavli si v konkurenci dalších 75 borců z jedenácti zemí vedl výtečně. Díky 15 vítězstvím v 18 duelech si zajistil postup do finálové skupiny, v níž se jako jediný vklínil mezi šestici Maďarů a s bilancí čtyř výher a tří porážek skončil třetí. Druhý bronz přidal v družstvech, kde čeští šavlisté po dramatickém vítězném semifinále s Francií a následné finálové porážce s Maďarskem odmítli nastoupit do utkání o druhé místo proti Itálii.

Vysoký a štíhlý šermíř na sebe poprvé upozornil v roce 1895, kdy na silně obsazeném mezinárodním turnaji v Praze skončil druhý ve fleretu i v šavli. Následující rok už byl nejlepší v Budapešti, Berlíně i ve Vídni, o pár let později přešel ze zaniklého Riegelu do Českého šermířského klubu. Až do 1. světové války kraloval Goppold domácímu šermu, ještě na olympijských hrách 1912 ve Stockholmu, kde nastoupili i jeho synové Karel a Vilém, se podílel na týmovém čtvrtém místě šavlistů.