Kamaráde, máme oba zlato! Nejkrásnější příklad přátelství viděl v Tokiu celý svět
Přátelství. Jedna ze základních hodnot olympismu. Povzbuzuje nás k nahlížení na sport jako na prostředek ke společnému porozumění mezi jednotlivci a mezi lidmi na celém světě. Nejkrásnější příklad přátelství ve sportu jsme mohli vidět na hrách v Tokiu v boji o zlato ve výšce.
Byl to jeden z nejdojemnějších momentů her v Tokiu. Katařan Mutaz Issa Baršim a Ital Gianmarco Tamberi ve velice vyrovnaném souboji bojovali o první místo ve výšce. V olympijském finále překonali laťku nastavenou na 237 centimetrech. Když se ji pokoušeli zdolat na 239 centimetrech, což je od her v Atlantě 1996 nepřekonaný olympijský rekord, oba třikrát selhali.
Mělo tak následovat rozeskakování o zlato. Baršim se však šel rozhodčích zeptat, jestli by se svým italským soupeřem Tamberim nemohli být oba dva olympijští vítězové. Po následné konzultaci sudí tuhle možnost připustili a nastala obrovská euforie.
Nadšený Tamberi skočil na Baršima a začal ho objímat a děkovat mu. „Vím jistě, že za můj výkon si zlato zasloužím a Gianmarco předvedl stejný výkon, takže si zlato zaslouží i on,“ řekl po závodě Katařan.
Italský výškař triumf neuvěřitelně prožíval. „Byl jsem v extázi. Moje srdce explodovalo,“ vyprávěl a slzel u toho, když vzpomínal na to, jak kvůli zlomenině před pěti lety přišel o hry v Riu. Měl u sebe i sádru s nápisem Cesta do Tokia 2020, kdy 2020 bylo přeškrtnuto a dopsán letopočet 2021. „Ten den, kdy se mi to stalo, jsem si řekl, že chci na hrách v Tokiu bojovat o zlato.“
Je to poselství, které předáváme mladší generaci.
Pro Tamberiho to bylo naplnění životního snu. I Baršim se konečně dočkal nejcennější medaile. Vždyť v Londýně 2012 vybojoval bronz a v Riu 2016 stříbro. Lepší happy end tento příběh nemohl mít. „To, co se stalo, je něco úplně mimo sport. Je to poselství, které předáváme mladší generaci,“ Vzkázal Baršim po společné oslavě triumfu se svým soupeřem, ale především přítelem.
O jak magický moment jde, dokazuje i historie. Vždyť v atletice došlo k podobnému kroku poprvé od roku 1912, kdy si zlato podělili dva závodníci.
Pokračovat pomocí Google
Pokračovat pomocí Facebooku
Pokračovat pomocí e-mailu