Víte, které české sportovkyně startovaly na olympiádě ve dvou různých disciplínách?

Výjimečnost. Jedna ze tří základních hodnot olympismu. A právě tahle šestice žen je skutečně výjimečná. Aby pokořili obrovskou konkurenci, soustředí sportovci všechnu energii pouze na svou disciplínu. I v dnešní době ale existují univerzálové, kteří vynikají ve více sportech.

V Česku je to specialita žen. Jednou z nich je i Eva Vrabcová Nývltová. Coby běžkyně na lyžích se zúčastnila tří zimních olympiád a jako atletka startovala na hrách v Riu 2016. Nyní poběží maraton i v Tokiu. Znáte i další české obojživelnice?

Eva Vrabcová Nývltová

Neuvěřitelný dříč. Jako by snad ani neznala bolest a únavu. Na běžkách závodila na ZOH v Turíně 2006 a Vancouveru 2010, v Soči 2014 dokonce zajela 5. místo (30 km volně). Už tehdy dělala také atletiku a v roce 2016 se jí – konkrétně vytrvalostním běhům – začala věnovat naplno.

„Rozhodla jsem se srdcem. Zasloužím si dělat něco jeden rok jenom s láskou. Tedy bez toho, že je to povinnost, že musím pořád něco dokazovat,“ uvedla tehdy. Lyže odložila definitivně a vyplatilo se. Kvalifikovala se na letní olympiádu v Riu, kde v maratonu doběhla na senzačním 10. místě.

A nyní už se jako maminka roční dcerky Adélky těší jak bude závodit na olympijských hrách v tokiu. Nominovala se tam hned v prvním závodě po mateřské pauze, když v Praze triumfovala na mistrovství republiky.

Ester Ledecká

Kdo do února 2018 nevěřil za zázraky, musel procitnout. Počínání Ledecké na hrách v Koreji bylo totiž naprosto neskutečné. Jako první žena v historii startovala na ZOH ve snowboardingu a v alpském lyžování, z Pchjongčchangu se vracela jako globální superstar!

Do superobřího slalomu vstupovala hvězda ženského snowboardu jako naprostý outsider. Nikdo s ní nepočítal. V cíli však Ester o setinu sekundy porazila už téměř slavící Rakušanku Annu Veithovou.

„Já tomu vůbec nerozumím. Strašně ráda bych vám řekla něco jinačího a ne takhle nervózního a zmateného, ale jsem tak příjemně překvapená a pořád si na to nedokážu zvyknout,“ sdělila tehdy Radiožurnálu po jízdě, která šokovala celý svět.

Týden po téhle pohádce přidala triumf v paralelním obřím slalomu snowboardistek a do Česka si odvážela dvě zlaté medaile.

Martina Sáblíková

Dávky, které Sáblíková polykala pod koučem Novákem ve Žďáru nad Sázavou a jeho okolí, by jen tak někdo nevydržel. I proto si na zimních olympijských hrách vybruslila úžasných 6 medailí!

Poprvé se představila už v Turíně 2006, kde byla na oblíbené pětce čtvrtá. Ve Vancouveru 2010 už to ale zacinkalo. A jak! Z Kanady si odvezla dvě zlata a bronz, o čtyři roky později v Soči získala zlato a stříbro a v Pchjongčchangu 2018 vybojovala další 2. místo.

Jako cyklistka se v roce 2016 podívala na letní olympiádu do Ria, závodit ale nesměla – důvodem byla nominační kritéria Mezinárodní cyklistické federace (UCI), které si Martina v Brazílii osobně vyslechla i na zasedání Mezinárodní sportovní arbitráže. „Na Rio se snažím nemyslet, je to minulost. Ale nelze to úplně z hlavy vytěsnit.“

Kateřina Neumannová

Jako školačka se stala mistryní republiky v kanoistice. Doktoři jí ale posléze zjistili růstové onemocnění páteře. Neumannová se ale nevzdala, poctivě rehabilitovala a krom jiného také začala běžkovat. Tvrdý dril na Šumavě jí vynesl účast na pěti zimních olympiádách (Albertville 1992, Lillehammer 1994, Nagano 1998, Salt Lake City 2002, Turín 2006), na nichž vybojovala 6 cenných kovů, včetně památného zlata na 30 kilometrové trati v italském Pragelatu.

„Pokoušela se o mě tehdy nějaká nemoc, ale fyzioterapeut Pavel Kolař kouzlil a hrozně mi pomohl. Těsně před závodem jsem po akupunktuře vstala a najednou mi nic nebylo,“ vzpomínala legendární lyžařka.

Kateřina ale vynikala i na horských kolech, kterými si zpestřovala přípravu na sezónu. A to tak výrazně, až se kvalifikovala na letní olympiádu do Atlanty 1996. V drsných podmínkách tam i po pádu obsadila 18. místo.

Kateřina Nash

Začínala jako běžkyně na lyžích, ale první olympiádu překvapivě zažila v létě v Atlantě, kde ještě pod dívčím jménem Hanušová dojela v soutěži horských kol na devatenáctém místě těsně za Neumannovou.

Česko pak rodačka z Prachatic reprezentovala na dvou zimních olympiádách, v Naganu 1998 a v Salt Lake City 2002, kde byla mj. dvacátá v běhu na 15 km volně a českou štafetu jako finišmanka dovedla na 4. místo.

Poté se z ní definitivně stala bikerka a cyklokrosařka. Pod pěti kruhy se představila ještě na olympiádě v Londýně 2012 a v Riu 2016, kde v závodě cross country obsadila 5. místo.

„Jsem ráda, že jsem měla šanci si vyzkoušet oba sporty na dost vysoké úrovni a také, že jsem se dostala na olympiádu. Je to zajímavý zážitek."

Daniela Bártová

Na olympijských hrách 1992 ve španělské Barceloně závodila za bývalé Československo ve sportovní gymnastice. O osm let později v Sydney už o medaili usilovala jako atletka. V olympijské premiéře ženského skoku o tyči překonala v Austrálii laťku ve výšce 450 cm, což bohužel stačilo jen na čtvrté místo.

„V Barceloně jsem jako gymnastka skončila čtyřiašedesátá, takže jsem si vlastně polepšila o šedesát míst. Je to dobré umístění, ale trošku mě to mrzí,“ popsala tehdy své emoce. Ve své „nové“ disciplíně byla rodačka z Ostravy držitelkou sedmnácti světových rekordů a halovou vicemistryní Evropy z roku 1998.