Orientační běh je sport, který kombinuje fyzickou vytrvalost pro běh a dovednost orientovat se v prostoru, k čemuž běžci využívají mapu a buzolu. Kořeny tohoto sportu sahají do Skandinávie, kde panovaly příznivé podmínky – spousta obtížných terénů a velké lesnaté plochy. První závod v orientačním běhu se konal v roce 1987 v norském Oslu. Orientační běh se postupně šířil do dalších severských zemí, do zbylé části Evropy pronikl až po druhé polovině 20. století.

Závody v orientačním běhu spočívají v co nejrychlejším postupném oběhnutí všech kontrol, které mají sportovci vyznačené na mapě. Tratě se liší obtížností terénu, délkou závodu a počtem kontrol. V rámci jednoho závodu se soutěží ve více kategoriích, která jsou určena pohlavím a věkem. Kromě klasického orientačního běhu existuje ještě jeho lyžařská obměna a varianta pro horská kola.

Mistrovství světa v orientačním běhu se poprvé uskutečnilo v roce 1966, do roku 2002 se konalo každý druhý rok, od tohoto data se MS koná každoročně. Orientační běh usiluje o začlenění mezi olympijské sporty jak ve své letní tak zimní podobě. Momentálně se jedná o jeho zařazení na LOH 2016 v brazilském Riu.