Lakros vznikl pravděpodobně v Severní Americe v oblastí Velkých jezer již před několika stoletími. Tento sport byl založen indiánským kmenem Irokézů, kteří ho nazývali „tewaarathon“ (mohawkština). Algonkinští indiáni mu říkali „bagattaway“ (odžibwejština), což v překladu znamená „malý bratr války“. Lakros sloužil indiánům jako alternativa k válce při řešení sporů, ale i k udržení kondice. Označení lacrosse vymysleli až francouzští misionáři. Tento název má původ ve francouzském „la crosse“ („biskupská berla“), neboť původní indiánská lakrosová hůl svým zahnutím připomínala misionářům berlu biskupa.

Postupem časů se vyvinuly další verze hry. Američané odvodili verzi fieldlakros, Kanaďané vymysleli boxlakros. V Česku se také hraje verze český lakros, který má svá specifika. Na první pohled se odlišuje tím, že se hraje jednoruč. Pak je tu poslední verze, která je nejmladší – interkros.

Jednotlivé verze her se od sebe liší velikostí hřiště, počtu hráčů a způsobem, jakým je možné zneškodnit soupeře. Například interkros je naprosto bezkontaktní sport, soupeře se nesmíte ani dotknout. Naopak boxlakros je tvrdý, kontaktní sport - soupeře můžete například mlátit holí do jeho hole nebo krosčekovat.