Legendární běžkyně na krátkých a středních tratích, dvojnásobná mistryně světa a stříbrná z olympijských her. Řadu medailí vybojovala i na evropských šampionátech, je držitelkou nejdéle platného světového rekordu v atletické historii.

Výsadní disciplínou Jarmily Kratochvílové byla zprvu čtvrtka, na níž koncem 70. let dobývala první úspěchy. Na hrách v Moskvě doběhla ve finále druhá za suverénní Maritou Kochovou z NDR, která ji připravila o zlato také na mistrovství Evropy v Aténách o dva roky později. Velká bojovnice si vše vynahradila na premiérovém světovém šampionátu 1983 v Helsinkách, kde den po triumfu na osmistovce ovládla v novém světovém rekordu i poloviční trať a čtvrtkařskou štafetu dotáhla ke stříbru.

S atletikou začínala rodačka z Golčova Jeníkova pod vedením trenéra Miroslava Kváče v Čáslavi, v roce 1978 společně přešli za lepšími podmínkami do VŠ Praha. Čtyřikrát se stala halovou mistryní Evropy (z toho jednou na dvoustovce), v červnu 1983 vytvořila v Mnichově časem 1:53,28 minut dosud platný světový rekord na osmistovce. O to více se dvojnásobné nejlepší sportovkyně roku Československa dotkl bojkot olympiády v Los Angeles.

Po MS 1987 v Římě ukončila dvacetinásobná mistryně republiky na dráze i v hale závodní kariéru, během níž vytvořila celkem 42 národních rekordů. Poté začala trénovat, jejíma rukama prošly například mistryně světa Ludmila Formanová a Hana Benešová. V roce 2013 jí prezident udělil Medaili Za zásluhy.