Jeden z nejslavnějších tuzemských gymnastů, olympijský vítěz ve cvičení na kruzích. Na stejném nářadí vybojoval i dva tituly mistra světa.

Během her v Berlíně pociťoval Alois Hudec stejně jako mnozí další sportovci nepřízeň obecenstva i rozhodčích. Postavou nevysoký gymnasta se ale podobně jako fenomenální černošský atlet Jesse Owens dokázal atmosféře nacistického fanatismu vzepřít a díky preciznímu výkonu triumfoval na oblíbených kruzích. Následně mu musel chtě nechtě gratulovat i říšský vůdce Adolf Hitler.

Po provedení povinné sestavy na kruzích se přitom Hudec cítil být poškozen podhodnoceným výrokem rozhodčích a požádal o opravu. Tu navzdory únavě zvládl, vzápětí si za volnou sestavu v čele s rozporem střemhlav vysloužil vysokou známku 9,8 a o jeho vítězství nebylo pochyb. Na bradlech mu o pouhou tisícinu unikl bronz, čtvrtý skončil i ve víceboji a v družstvech.

Rodák z Račic na Vyškovsku prodělal v dětství záškrt a následkem toho i obrnu, avšak díky obrovské vůli se dokázal uzdravit. Spolu s bratry cvičil doma na zahradě na vlastnoručně vyrobené hrazdě a bradlech, později vstoupil do Sokola. V roce 1931 při své mezinárodní premiéře na silně obsazených závodech v Paříži vybojoval pět zlatých medailí.

Na mistrovství světa 1934 v Budapešti vedle triumfu na kruzích pomohl družstvu ke druhému místu, o čtyři roky později v Praze přidal navíc i stříbrné medaile v prostných, na bradlech a na hrazdě. Hudcovu kariéru přerušila druhá světová válka, se závoděním definitivně skončil v roce 1947. Poté i nadále působil jako trenér a cvičitel, věnoval se hlavně mládeži. Zemřel v lednu 1997 ve věku 88 let.