Z jakého místa v Tokiu má judista Krpálek téměř husí kůži?

O medaile se bude na olympiádě v Tokiu bojovat v luxusních arénách prošpikovaných moderními technologiemi, i v tradičních halách vonících historií. Hlavním motivem japonských architektů a pořadatelů nebyla velkolepost, ale hlavně udržitelnost! Jejich největší chloubou je nový Národní stadion, nebo chcete-li Kokuritsu kyōgijō.

Místo zahajovacího i závěrečného ceremoniálu, atletických soutěží a několika fotbalových zápasů vyrostlo na místě arény, která hostila olympijské hry v roce 1964. Svrchní plášť stavby za 33 miliard Kč je vyrobena ze dvou tisíců kubíků dřeva pocházejících ze všech 47 japonských prefektur.

„Olympiáda je vždy symbolem své éry, proto jsme chtěli vytvořit něco, co připomene péči lidí o životní prostředí a celou zemi,“ vysvětlil architekt Kengo Kuma, který kolem svého díla nechal vysázet přes 47 tisíc stromů. Není divu, že se jeho skvostu s kapacitou 68 tisíc diváků, jehož plocha je zapuštěna pod úroveň země, přezdívá Živý strom.

 

Krom tohoto „hlavního stánku“ vzniklo kvůli olympiádě dalších sedm nových sportovišť.  Zbylých 25 je renovovaných, 10 dočasných. Stadiony, které se kvůli covidovým opatřením budou moci zaplnit jen z poloviny, má totiž Tokio v plánu využívat i po skončení her. 

Nedaleko Národního stadionu, co by Jan Železný „oštěpem dohodil“, leží další proslulý komplex: Tokyo Metropolitan Gymnasium. V hale postavené ve tvaru obrácené lodi před 55 lety zazářila třemi zlaty legendární gymnastka Věra Čáslavská, tentokrát bude „babička“ postavená v roce 1952 dějištěm stolního tenisu. 

Další původní stavbou je Nippon Budókan, kolébka juda, která letos hostí i souboje v karate. Vystupovaly v ní skupiny jako Beatles, Queen nebo ABBA, s wrestlerem Antonio Inokim v ní bojoval boxer Muhammad Ali. „Přestože je starší, i tak má pro mě své kouzlo. Mám z ní skoro až husí kůži. Pro mě i pro všechny judisty má obrovský význam,“ vyznal se Lukáš Krpálek,  zlatý olympionik z brazilského Ria. 

Za zmínku jistě stojí i Yoyogi National Gymnasium, dodnes jedno z nejoblíbenějších děl tokijské architektury. Stavbu, jejíž design byl považován za zázrak průmyslu, projektoval světoznámý architekt Tange Kenzo. Aby se stihla do OH 1964 dokončit, pracovali na ní dělníci od února 1963 nepřetržitě. Tehdy se v ní konaly plavecké soutěže, tentokrát bude domovem házené a některých paralympijských disciplín.

Jedním ze sportovišť postaveným speciálně pro olympijské hry je Tokio Aquatics Centre, v němž se bude závodit v plavání. S kapacitou 15 tisíc diváků jde o jeden z největších plaveckých areálů na světě. 

České tenistky budou o cenné kovy hrát v Ariake Tennis Parku, v němž se nachází celkem 48 kurtů. Areál byl otevřen už v roce 1983. Jeho pýchou je Ariake Coliseum, jenž pojme 10 tisíc diváků a je vybaveno zatahovací střechou. 

Na sporty se samozřejmě bude chodit nejen v Tokiu. Většina fotbalových klání se koná na Mezinárodním stadionu v Jokohamě, který je s kapacitou 72 327 diváků největší v Japonsku. V roce 2002 se v něm hrálo finálové utkání fotbalového mistrovství světa.

A jak je to se zázemím pro sportovce? Hodně se odvíjí od jednoho z hesel letošní olympiády: Buďme společně lepší, pro planetu i pro lidi. Ano. Udržitelnost je pro japonské pořadatele svatým slovem. Z obnovitelných materiálů je proto poprvé v historii tvořena i výrazná část olympijské vesničky.

Její náměstí je složeno ze 40 tisíc kusů dřeva. Kolem něj se tyčí 21 výškových budov pro 18 tisíc lidí. Po skončení olympiády budou domy určeny k prodeji a pronájmu. Sportovci budou spát na postelích z masivního kartonu, které unesou až 200 kilogramů váhy, dají se prodloužit na 210 centimetrů a po olympijských hrách budou znovu použity pro výrobu papírových produktů. Matrace na postelích jsou plastové, v budoucnu budou transformovány na obaly. 

Dokonce i všech pět tisíc medailí (včetně paralympijských) je vyrobeno z recyklovaných kovů, přesněji z 80 tisíc tun použité elektroniky. Využilo se na ně například přes 6 milionů starých mobilů. Stupně vítězů jsou zhotoveny z plastového odpadu z domácností a z ocenánů. Z recyklovaných plastů jsou i uniformy, olympijská pochodeň pro změnu z recyklovaného hliníku. Ze dřeva použitého na stavbu některých sportovišť chtějí v Tokiu vyrobit veřejné lavičky, nebo ho využít jako materiál pro další výstavbu.