Výpravu Prahy povede pětibojař Svoboda! U dětí je důležitá sportovní všestrannost, říká

Brácha mu předal bezprostřední pocity a teď si roli vlajkonoše vyzkouší i on. Výpravu Prahy na lednové Olympiádě dětí a mládeže povede olympijský vítěz z Londýna 2012 David Svoboda. „Jednou už nás zastoupil můj brácha Tom a říkal, že se mu to líbilo a bylo to prima. Těším se, že si to taky zažiju na vlastní kůži. Určitě to bude hezký,“ komentuje pětibojař. Ukončením vrcholové kariéry to u něj neskončilo, věnuje se trénování, vlastnímu projektu i funkcionářství a jak sám říká, je celoživotním sportovcem.

ODM jste částečně zažil už letos v létě, když jste v Olomouci viděl mladé šermíře. Jak se vám tam líbilo?
Vždy podporuju sportování nejenom dětí, ale všech sportovních kategorií na všech výkonnostních úrovních. Olympiáda dětí a mládeže je dlouhodobě skvělá akce, je to 20 let, co se u nás koná. Což je úžasná tradice a když můžu, tak se za sportující mládeží rád zajedu podívat, podpořit je a zafandit. A těším se i na tu nadcházející olympiádu, co bude zanedlouho.

Na letních ročnících ODM moderní pětiboj na programu nebývá. Jaký je o tento sport v Česku mezi dětmi zájem?
O moderní pětiboj zájem je, ale svojí složitostí logistickou, organizační, někdy i finanční, tak i nabídkou oddílů, které moderní pětiboj provozují, je způsobeno, že to není masová záležitost. Dětí, nebo mládeže, která by spadala do té věkové kategorie Olympiády dětí a mládeže je málo, takže z toho důvodu pravděpodobně není pětiboj na programu. Ale co se týče základny, tak v moderním pětiboji to probíhá trochu složitějším způsobem. Malé děti začínají plaváním a během, pak se teprve postupně přidá další disciplína střelba, pak šerm a následně až nakonec jízda na koni. S tím, jak jdou věkem nahoru, tak se přidávají disciplíny. Malých dětí založených plavecko-běžecky, případně se střelbou, je poměrně hodně, ale ve věku od 16 do 19, tam už jich je míň, řádově je to kolem dvaceti, kteří tady ty disciplíny v rámci republiky kombinují, a to je málo.

Jak jste se k pětiboji dostal vy?
Trošku náhodou, trošku i racionálně. Já jsem dlouho dělal různé sporty, nejdelší dobu plavání a když jsem přemýšlel o jiných variantách, tak jsem vybíral mezi víceboji, kde bych využil to plavání a samozřejmě i další sporty, které jsem zkoušel. Vybíral jsem nakonec mezi triatlonem a moderním pětibojem. Moderní pětiboj jsem tehdy vůbec neznal, šel jsem se podívat na jedny juniorské mezinárodní závody shodou okolností v Praze a zalíbilo se mi to hned na první pohled a rozhodl jsem se, že budu dělat pětiboj.

Která z pěti disciplín byla vaše nejoblíbenější?
Nejoblíbenější jsem neměl. V létě, když bylo horko, tak jsem rád plaval a mám rád i běh. Koně jsou samostatná kapitola, to je na celý život a kdo to zná, tak mě pochopí. No a střelba a šerm je pro kluky super zábava. Ke každé disciplíně mám opravdu spravedlivě stejně blízko. 

U dětí je strašně důležité správně začít, aby pak všechno probíhalo tak, jak má. Aby byly zdravé, aby je sport bavil, aby je bavilo makat, což už se dneska moc nenosí.

Věnujete se trénování, ale kromě toho jste s vaším bratrem jste založili sportovní tým Kalokagathia Aliance a druhou částí projektu by měla být i sportovní škola. Proč jste se vydali tímhle směrem?
Oba jsme vícebojaři a sport nás baví celoživotně, i když už nejsme profíci, tak se pořád snažíme nějak sportovat. Máme kamarády napříč sportovními odvětvími, a proto jsme dostali nápad, že bychom je mohli spojovat a utvářet z nich, těch specialistů, většinou individuálních sportovců, všestranně zaměřené týmy do různých štafetových a týmových závodů, které jsou teď v módě. Vytváříme tím příležitost pro sportovce, aby se potkali, což se zas tak často mezi sportovními odvětvími nestává. Za druhé to děláme, aby si hezky zasportovali. A za třetí, aby i něco vyhráli, protože jsou dobří a obvykle vyhrávají, nebo jsou mezi prvními třemi třeba. Potom taky pomáháme organizátorům dostat na startovní listinu nějaká zajímavá jména, a tak vůbec je to pro nás zábava. Tým nese stejný název jako ta budoucí sportovní základní škola, která by měla být všestranně zaměřena. Tak, jak jsme s bráchou přesvědčeni, že by se to mělo dělat správně. To je ta základní motivace.

Jak nejlépe jde pracovat s dětmi?

U dětí je strašně důležité správně začít, aby pak všechno probíhalo tak, jak má. Aby byly zdravé, aby je sport bavil, aby je bavilo makat, což už se dneska moc nenosí. Je potřeba, aby si děti na fyzickou práci zvykly formou zábavy, třeba sportovních her a dalších. To je hlavní cíl. My jsme oba celoživotní sportovci, prošli jsme všemi třemi základními vzdělávacími stupni se sportovním zaměřením. Chodili jsme na sportovní základku se zaměřením na plavání, na sportovní gympl, vystudovali jsme Fakultu tělesné výchovy a sportu, takže máme nějaké zkušenosti s tím, jak by se to dalo dělat a kde jsou třeba největší mezery v rámci českého vzdělávacího systému. A to především u skloubení vzdělávací výukové části se sportovní. Tam jsou největší překážky pro většinu lidí.

V jaké stadiu přípravy se škola nachází?
Za poslední tři roky jsme několikrát byli téměř ve finále, ale různé okolnosti nám to trochu oddalují. Nyní je to ve fázi odloženo a čekáme na příhodnější společenský vítr. Až nastane správný čas, tak to opět z toho šuplíku vytáhneme.