Rozvoj citu jako alfa a omega! Můžeme dítě přetrénovat?
Jsou to věčné polemiky. Jakou tréninkovou zátěž děti snesou? A můžeme je přetrénovat? „Dítě se prakticky nedá přetrénovat, protože si samo řekne, že má dost,“ říká Jiří Dostal, šéflékař Centra sportovní medicíny a člen Lékařské komise Českého olympijského výboru. „Začne být apatické, sedat si a nebude odpovídat na tréninkový impulz, na požadavky, které na něj trenér klade.“
Vážně to děti dokáží?
Ano, jsou v tomhle vlastně lepší než vrcholový sportovec, který je vedený vidinou nějakého cíle, jenž je někdy dál, než je jeho tělo schopné zvládnout. Dítě si řekne, že je unavené, protože nechápe tu odměnu, kterou za to může mít.
Takže jste se ve své praxi s případy přetrénování dětí nesetkal?
V módu, který jsme si teď řekli, ne. Nicméně přetížení v oblasti muskuloskeletálního aparátu vídávám u dětí celkem často. Především u těch, které mají ambiciózní rodiče nebo trenéry. U takových dětí mnohokrát nacházíme nějaké patologie.
Stačí na to odpočinek, nebo může mít dítě dlouhodobější problém?
Záleží na úrovni, jak moc je to problematické. V některých případech je potřeba fyzioterapie a lékařská péče. Důležitější je ale prevence a diskuze s člověkem, který ho vede, aby se toto už neopakovalo. V některých případech stačí vysvětlovat, protože si to ten daný člověk pouze neuvědomoval. V jiných případech je to bohužel marné.
Je potřeba pracovat i s dětskou psychikou? Může toto narušit jeho důvěru v trenéra?
Psycholog u dítěte není vhodný, protože se má vyvíjet samo do sebe. Musí se vyvíjet interně, neměli bychom do toho zasahovat vnějšími parametry. Předpokládám ale, že se bavíme o zdravých dětech a ne o těch, které mají nějakou psychologickou nebo psychiatrickou diagnózu - tam je to úplně jiného.
Co byste trenérům, ale i tělocvikářům, poradil?
Myslím si, že jedna z věcí, kterou v dětech potlačujeme, je cit. Rozvoj citu pro hru, rychlost, pohyb, koordinaci - to je něco, co by mělo být alfou a omegou. V dospělém věku se toto prakticky nedá dotrénovat.