Olympionikům pomáhá v přípravě na Tokio speciální náhubek

Pomáhá jim věda! Vodní slalomáři Jiří Prskavec a Kateřina Kudějová spolupracují s týmem Centra sportovní medicíny v rámci Centrálních servisních služeb Českého olympijského výboru již delší dobu. Pravidelně několikrát ročně procházejí různými vyšetřeními, následně se zaměřují na konkrétní problémy, na kterých následně pod vedením trenéra Jiřího Prskavce staršího systematicky pracují. „Poté, co jsme využili rad a zkušeností, zařadili jsme je do tréninku a výsledek byl nad očekávání pozitivní, tak se snažíme využívat těchto služeb co možná nejvíce,“ říká trenér Jiří Prskavec starší.

Loni před domácím evropským šampionátem poprvé vyzkoušeli svěřenci Jiřího Prskavce staršího i testování v terénu. Na obličej nasadili speciální masku, na paže senzory. „Byla to dobrá zkušenost. Maska mě trochu tlačila do obličeje, ale jinak jsem vůbec nevěděla, že ji mám, dýchá se přes ni fakt dobře,“ říkala Kateřina Kudějová.

Jiří Prskavec mladší si posteskl, že se v „náhubku“ nedá mluvit. „A řekli mi, ať to neutopím, takže trochu stres. Dýchání je v pohodě, je to úplně stejné jako při laboratorním vyšetření. Ale u nás je trochu problém, že na vodě branky projíždíme na milimetry a relativně často jsem tím šťouchnul, protože jsem měl prodloužený frňák,“ dodával.

"Podmínky v Tokiu budou v létě pro sport poměrně extrémní."

I když maska může trochu připomínat scény ze sci-fi, spolu s dalšími proprietami z laboratorního kufru slouží k dobrým účelům. „Máme k dispozici různá zařízení pro každý specifický sport, potažmo podle toho, jakou limitaci řešíme. Většina sportovců, za kterými jedeme s kufrem, už u nás byla v laboratoři, takže víme, na co se soustředit,“ říká trenér Vojtěch Hačecký, sám někdejší úspěšný cyklista, nyní specialista na sportovní fyziologii.

Co všechno testování může řešit? Tady jen namátkou: reakci srdce a svalů na zátěž, dechové parametry, energetický výdej, ale také průtok krve na konkrétních místech svalů, tedy to, jak efektivně sval umí pracovat s kyslíkem.

„Za Jířou jsme šli právě kvůli svalovým saturacím kyslíku na rukou a ventilaci při zátěži kvůli jeho astmatu. V posledních dvou letech jsme se hodně soustředili na práci s oběhovým systémem. Nyní je čas na další krok, kde se zaměříme více na dýchání a efektivní práci svalů s kyslíkem tak, aby si ponechal víc sil do druhé poloviny trati,“ popisuje Hačecký. „S Katkou jsme se domluvili, že ji naučíme dechové techniky na doma a začali bychom s tím pracovat ještě intenzivněji než u Jíři.“

Dobrá kondice pomůže v tokijském horku a vlhku

Co všechno už řešil světový i evropský šampion a bronzový olympijský medailista Jiří Prskavec? „Jířa se odmala potýká s astmatem. Co se týká ventilace a práce vytrvalostního charakteru, tam jsme neposunuli tolik trénink na vodě, ale změnili jsme trénink běžeckých disciplín i na suchu. Mělo to velice pozitivní přínos pro absolutní výkon ve vrcholném závodě,“ vysvětluje Jiří Prskavec starší.

Podobný trénink tedy může pomoci proměnit sen ve skutečnost – i co se toho olympijského pro tokijské hry v letošním roce týká. „Je to veliká skládačka o hodně kouscích a tohle je určitě jeden z nich. Musí si to sednout všechno a já pro to udělám maximum. Věřím, že budu perfektně připravený, ale člověk potřebuje i trochu štěstí,“ říká evropský šampion Prskavec.

Jeho táta a trenér přidává: „Základ tréninku je na vodě a kostra je pořád stejná, ale tyhle drobnosti dotváří špičkový výkon v daném konkrétním okamžiku. Podmínky v Tokiu budou v létě pro sport poměrně extrémní, má tam být opravdu vysoká vlhkost, teplota. Kdo bude kondičně připraven nejlépe, ten bude schopen předvést co možná nejlepší výkon i v olympijském závodě. Na co to bude stačit, to se necháme překvapit.“