Kdysi bránil superrychlého Straku, teď vede mladé hokejisty na ODM

K trenérskému řemeslu postupně dozrál. Lubomír Vosátko, extraligový mistr ze sezony 2003/2004, nyní na zimní Olympiádě dětí a mládeže v královéhradeckém kraji, vedl hokejisty ze Zlínska. „Děcka sport musí bavit, dělat ho z radosti, ne z donucení,“ vzkazuje budoucím sportovcům kouč dorostu Berani Zlín.

Vosátkův táta trénoval v Praze v HC Kobra, starší bratr hrál taky hokej a bylo jasné, kam cesta budoucího extraligového mistra. „Vždycky jsem se tam potuloval, začal jsem hrát a postupně se dostal do první ligy v Olomouci.“

Od Hanáků přešel do Opavy, Přerova a následně se na šest sezon usadil ve Zlíně. Hned první sezonu ve žlutomodrém dresu se s HC Hamé stal mistrem české extraligy.  Rok na to vybojovali stříbro, ve finále totiž narazili na silnější Pardubice. „Byla to má  nejlepší hokejová léta. Měli jsme super partu a trenéry, i město mě okouzlilo. Proto jsem se rozhodnul  zůstat a žiju tam doteď.“

Jeho nejméně oblíbeným soupeřem byla Plzeň. „Když jsme hráli u nich, byly to těžké zápasy – dobře bránili, brankáři pochytali většinu našich střel, navíc měli výhodu domácích fanoušků. V té době měli ještě Straku, který strašně rychle bruslil.“

Na začátku své kariéry ani nepomyslel, že by své zkušenosti mohl předávat mladším. „Postupně se mi trénování začalo líbit, vyzkoušel jsem si pracovat i s nejmenšími dětmi až jsem se dostal k sedmnáctkám. Teď bych se bál  hrát s klukama, že mi něco udělají, proto hru sleduju ze střídačky.“

Syn David následoval otcovy šlépěje a momentálně hraje za Hokej Vyškov. „Já jsem ho do ničeho nenutil, hned ho hokej bavil. Ve škole narazil na kamarády, se kterými hrál. Stále se tomu věnuje, jsem za to  neskutečně rád.“

V roce 2023 si vyzkoušel také roli trenéra Zlínského kraje na zimní edici ODM.  „Berany jsme si připravovali od letního přípravy, i výběr hráčů jsme si dělali sami. Mohli jsme jim přizpůsobit trénink a připravit je na ODM. Nejde se sehrát jenom za tři dny. Kluci se museli adaptovat, všichni nehrají ve stejné kategorii.“ 

Autor: Adéla Václavíková