Jak cyklistický talent válí na běžkách. A chce být nejlepší

Jmenuje se Mathias Vacek, je mu sedmnáct a jednou chce vyhrát jednu z prestižních cyklistických Grand Tour. V Sarajevu na Evropském olympijském festivalu mládeže ale válí na běžkách a patří k nejlepším.

Na kole jezdil už jeho táta a Mathias spolu s bratrem Karlem šli v jeho stopách. O rok starší Karel Vacek je považovaný za jeden z největších talentů české cyklistiky a Mathias mu zdatně sekunduje.

Deset let bydlel s rodinou v Rakousku kvůli lepším podmínkám pro běžecké lyžování, nakonec se však rozhodl pro cyklistiku. „Teď bydlíme na Šumavě. Na kolo to nebylo v Rakousku úplně ideální, jsou tam dlouhé zimy,“ říká.

Cyklistika je teď pro Mathiase sportem číslo jedna, ale na běžky nezanevřel. Na oba sporty má mimořádný talent – vždyť v Sarajevu dojel čtvrtý (!) na 7,5 kilometrech klasicky a dvanáctý na stejné vzdálenosti volnou technikou.

„Oba sporty jsou ideálně propojené. Kolo je pro běžkaře super na kondičku, navíc při nich i zatěžují ruce. Celý rok se nedá jen jezdit na kole. Občas cítím, že potřebuju trošku změnu,“ vysvětluje Mathias.

A skvělé výsledky na EYOF? „Jsem rád, že jsem ukázal, co ve mně je.“

Mluví třemi jazyky

V Rakousku chodil do školy, takže se domluví plynulou němčinou. K tomu ovládá i angličtinu a italštinu, neboť do Itálie v létě kvůli cyklistice odjíždí. Vyhrál tam třeba juniorský pohár kadetů.

„Bydlel jsem tam s bráchou, který teď jezdí v Americe. Většinou jsem tam třeba tři týdny, odjedu pár závodů a pak přijedu domů.“

Na kolo i v zimě sedá pětkrát týdně. Za jeden trénink ujede i 120 kilometrů. A když nasněží, nazuje běžky.

Už jako malý objel s rodinou v karavanu všechny cyklistické Grand Tour, kde vznikla jeho láska ke sportu. Za pár let by byl rád v poli závodníků.